Společenství obcí středního Pootaví : PRACEJOVICE
Horní ovládání
Horní menu
Pracejovice
Obec se nachází 4 km západně od Strakonic na pravém břehu Otavy v nadmořské výšce 400 m. Území bylo nepochybně osídleno již v 1. století př. Kr., kdy zde žili příslušníci kmene Bójů. V 8. a 9. století sem přicházejí Slované a na přelomu 10. a 11. století zde vzniká osada. Ta byla ve 13. století majetkem rodu Bavorů ze Strakonic, který patřil mezi nejbo- hatší šlechtu tehdejších Čech. Zcela nepochybně na tom mělo zásluhu zlato, které se rýžovalo na Otavě i u Pracejovic. První písemná zmínka o obci je datována z r. 1308, kdy byla obec darována maltézskému řádu Bavorem III. ze Strakonic.
Místní částí obce je Makarov, dříve samostatná obec, která se nachází v nadmořské výšce 460–510 m. První písemná zmínka o Makarovu pochází již z roku 1233, kdy patřila ke klášteru sv. Jiří na Pražském hradě. Ten ji prodal maltézskému řádu johanitů. Po vzniku politických obcí v roce 1850 byla historie obou obcí společná, Makarov byl až do roku 1921 součástí obce Pracejovice. Pak se osamostatnil a v roce 1964 byl znovu sloučen s obcí Pracejovice. V osadě se nachází přírodní koupaliště.
Významné osobnosti:
Rudolf Beran (1887–1954) byl významný český agrární politik, poslanec Národního shromáždění a v letech 1938–1939 česko-slovenský ministerský předseda. Byl velkým patriotem a všemožně podpo- roval nejen rozvoj rodné obce, ale i celého Strakonicka. Byl perzekuován nacisty i komunisty, za obou těchto režimů byl vězněn. Zemřel v roce 1954 ve věznici v Leopoldově. Dosud nebyl plně rehabilito- ván. Na jeho rodném domě, který slouží obci jako spolkový dům, mu byla odhalena pamětní deska. O jeho životě napsal Jaroslav Rokoský knihu „Rudolf Beran a jeho doba. Vzestup a pád agrární strany.“
Pamětihodnosti:
Sýpka v čp. 17 – státem chráněná památka, zděná, s prejzovou střechou a střílnovitými okénky
Kaple Panny Marie na návsi v lidově barokním stylu z roku 1898
Beranův dům
Dům byl obcí zrekonstruován za cca 10 milionů korun, polovinu z toho získala obec z dotace. Dnes slouží obci jako kulturní centrum obce. Součástí je pamětní síň Rudolfa Berana, kde se návštěvníci mohou dozvědět více o jeho životě.
Švehlův dům – stavba z doby první republiky ve stylu funkcionalismu
Dům je dílem významného výtvarníka Františka Průši a je na něm umístěna busta Antonína Švehly. Kaple sv. Martina z roku 1905 v Makarově na návsi
Usedlost čp. 3 v Makarově z doby kolem roku 1860
Je postavena ve stylu selského baroka se sochou sv. Jana Nepomuckého v nice štítu.
Zajímavosti:
Sejpy – pozůstatky po starověkém a středověkém rýžování zlata (nachází se v lesích poblíž obce) Přírodní rezervace Bažantnice (Lužní prales) o rozloze 22 ha se zbytky lužního lesa
