Společenství obcí středního Pootaví : KRTY-HRADEC
Horní ovládání
Horní menu
Krty-Hradec
Obec Krty-Hradec – původně dvě vedle sebe ležící obce byly později spojeny v jednu obec, se nachází asi 5 km severozápadně od Strakonic ve zvlněné krajině Prácheňska. Leží v nadmořské výšce 431 m při jižním okraji Blatenské pahorkatiny, protéká jí jeden z přítoků řeky Otavy, Novosedelský potok (Kolčava), na němž jsou přímo v obci situovány dva rybníky: na západním břehu menšího z nich, Veského rybníka, se rozkládá místní část Krty, zatímco Hradec leží na severní straně níže položeného a většího Hradeckého rybníka.
První doložená zpráva o obci je z doby, kdy ji Bavor ze Strakonic daroval maltézským rytířům sídlícím na strakonickém hradě. V roce 1569 jsou Krty uváděny k rychtářství mnichovskému a v roce 1840 pod panstvím strakonickým. Po zrušení patrimoniální správy v roce 1848 se Krty staly součástí Mnichova. Roku 1920 vytvořily společně se sousedním Hradcem obec Krty-Hradec, která byla v roce 1974 připojena ke Katovicím. V roce 1990 se obec opětovně osamostatnila. Zpočátku nesla název Krty, ten byl ale roku 1997 změněn na Krty-Hradec.
První písemná zmínka o Hradci je z r. 1569 v urbáři strakonického panství. Podle ústního podání nese Hradec jméno podle hrádku, který zřejmě stál na vyvýšenině nad hradeckým rybníkem. Měla to být dřevěná tvrz, po níž tu nic nezbylo.
Pamětihodnosti:
Kaple sv. Jana Nepomuckého na návsi
Patrová sýpka barokního původu v areálu hospodářského dvora
Boží muka – výklenková kaplička u silnice na Katovice
Kaplička Bělička severně od vsi, postavená před rokem 1837
Zajímavosti:
Na severovýchodním okraji Krt při silnici k lomu, kde se po řadu let těží krystalický vápenec, se na- cházejí nad studánkou Běličkou boží muka ze 17.–18. století. Pod nimi vyvěrá relativně silný pramen vody s průtokem asi jeden litr za vteřinu a s celkem konstantní celoroční teplotou kolem 10°C. Nikdy, ani za největších mrazů nezamrzá. Podle některých údajů je pramenem hloubkovým – má přivádět vodu až ze Šumavy.
V díle jezuity, historika a českého vlastence Bohuslava Balbína (1621–1688) „Rozmanitosti z historie Království českého“, je studánka Bělička zmíněna jako „léčivý pramen, který byl vykopán pod vedením a na příkaz anděla na strakonickém panství rytířů Maltézanů u vsi Krtů. Zázraky tohoto pramene prý dosvědčuje mnoho svědků.“ Podle legendy se zde zastavilo francouzské a bavorské vojsko od Prahy po porážce ve válce o dědictví rakouské v letech 1740–1745. Vojáci pili vodu ze studánky, omývali si rány a ty se jim zázračně hojily.
Studánka se objevuje i v knize současného spisovatele Ondřeje Fibicha „Nebe studánek “, věnované vyprávění o pošumavských studánkách.
