Společenství obcí středního Pootaví : KREJNICE

Lesní, zahradní, stavební a dopravní technika.    Prodej, zprovoznění, záruční a pozáruční servis.   Prodejny Klatovy a Domažlice
Cesta: www.strednipootavi.cz > Členské obce
Lesní, zahradní, stavební
a dopravní technika...
Prodej, zprovoznění,
záruční a pozáruční servis
Prodejny
Klatovy , Domažlice
Odborné poradenství
Pro profesionály i kutily

Dvacet let společně

Naši partneři


Krejnice

 

Obec Krejnice (dříve Krajnice) se nachází v malebném podhůří Šumavy 18 km západně od Strakonic v  nadmořské výšce 524 m na samé hranici Jihočeského a  Plzeňského kraje. První písemná zmínka o  obci je v  darovací listině knížete Břetislava I. z  roku 1045, kdy ves daruje klášteru Benediktýnů v Břevnově. Od r. 1336 byla ves v majet- ku pána Viléma Bavora ze Stra- konic, příslušníka jihočeského šlechtického rodu erbu střely. Po vymření rodu Bavorů pře- chází majetek na johanitský řád (řád maltézských rytířů). Před Bílou horou patřila ves Janu Vi- lému z Malovic, od r. 1640 byla majetkem Koců z  Dobrše. Ti ji prodali v  r. 1796 plzeňskému
měšťanu Guldenerovi z Lobez, od r. 1824 patřila rodině měšťana Šafaříka, v r. 1869 byla ves koupena Janem Viktorem Mayerem a  jeho ženou Annou. Část vsi patrně náležela podle berní ruly strakonickému panství. 

Pamětihodnosti:
Kaple sv. Martina, postavená v polovině 19. století na návsi
Statek z 19. století se selskobarokním štítem

Zajímavosti:
Ve znaku obce Krejnice, který obec užívá od 21. 6. 2018, je připomínán řád maltézských rytířů. Sym- bolem řádu je bílý osmišpičatý kříž v červeném poli, právě ten nalezneme ve znaku obce. Majetkem tohoto řádu byla obec Krejnice ve 13. a 14. století.
Řád maltézských rytířů je jedním z  velkých mezinárodních rytířských řádů, který vznikl v  11. století jako Řád rytířů špitálu svatého Jana v Jeruzalémě neboli Řád johanitů. Byl jedním z největších a nej- mocnějších křesťanských rytířských řádů středověku. Jako Maltézský řád je označován podle svého působení na ostrově Malta, který mu byl věnován v roce 1530. Maltézský řád se v Evropě rychle rozšířil a získal obrovský mezinárodní vliv.
 
V Českém království byla první komenda zřízena ve 12. století a existuje nepřetržitě dodnes. Od roku 1402 až do roku 1694 byl centrem řádu v  Čechách včetně sídla velkopřevora strakonický hrad. Pak konvent přesídlil do Prahy. Tam byla postavena rezidence pražských velkopřevorů a řádu byla svěřena duchovní správa chrámu Panny Marie Vítězné se světoznámým pražským Jezulátkem. Jihočeské pan- ství a hrad Strakonice však byly nejvýznamnější základnou johanitů i v době habsburské monarchie. Sídlo Řádu je od roku 1834 v Římě. České velkopřevorství je jedním ze šesti. Ostatní sídlí v Římě, Ne- apoli, Benátkách, velkopřevorství má i  Anglie a  Rakousko. Vedle nich fungují ve 46 státech řádové asociace. Mezi známé členy řádu v českých zemích patří např. Karel Eduard Paar, první velkopřevor po roce 1989, Karel Schwarzenberg, Jiří Lobkowicz či Jiří Sternberg. Dalším významným členem řádu je pražský arcibiskup Dominik Duka.

Řád se vždy soustředil na poskytování účinné pomoci potřebným. Dnes je těžištěm jeho aktivit podpo- ra a pomoc seniorům, zdravotně znevýhodněným a lidem v nouzi ve 12 centrech Maltézské pomoci, o.p.s. a v České maltézské pomoci České Budějovice, o.p.s.